Válka a potravinová krize v Evropě

Jsme nesmírně znepokojeni vážnou situací, která se nyní odehrává na Ukrajině, a plně podporujeme odsouzení ruské vojenské invaze norskou vládou. Společnost Yara byla konfliktem přímo zasažena jak tím, že má zaměstnance ve válečné zóně na Ukrajině, tak i raketou, která zasáhla kancelářskou budovu Yary v Kyjevě. Žádný z našich zaměstnanců naštěstí nebyl fyzicky zraněn. Zároveň z Ruska odebíráme značné množství základních surovin, které se používají pro výrobu potravin po celém světě.

Kromě bezprostředního ohrožení života a hrůzného utrpení, jehož jsme na Ukrajině svědky, je jen málo věcí důležitějších než přístup k potravinám. Zatímco spotřebu většiny výrobků a služeb můžeme odložit, potraviny jsou základním zbožím. V roce 2015 se mezinárodní společenství rozhodlo vymýtit hlad do roku 2030. V posledních dvou letech několik vnějších otřesů, zahrnující změny klimatu, pandemii a zvýšené evropské ceny plynu, odhalilo slabiny potravinového systému a naléhavou potřebu změny. Světová banka zdůraznila, že i když je současná nabídka potravin stabilní, ceny potravin ve většině zemí světa rostou. V roce 2020 uléhalo hladových do postele přibližně 800 milionů lidí, což představuje nárůst o 120 milionů lidí oproti roku 2019. Hrozí, že válka tento vývoj ještě posílí. Výkonný ředitel Světového potravinového programu (WFP) David Beasley na to reagoval následovně: "Právě když jste si mysleli, že už to nemůže být horší (....). Nyní prudce vzrostou náklady na potraviny, pohonné hmoty a dopravu. Absolutní katastrofa," řekl a oznámil jejich mimořádné úsilí na pomoc více než třem milionům lidí prchajících před válkou.

Rusko a Ukrajina jsou světovými velmocemi v zemědělství a produkci potravin:

• Ukrajina je jedním z předních světových zemědělských producentů a druhým největším světovým producentem v oblasti obilovin. Zemědělci nyní vstupují do rozhodující fáze zemědělské sezóny, v níž vstupní faktory, jako jsou hnojiva, osivo a voda, rozhodnou o výnosu nadcházející sklizně. Podle nejextrémnějších výpočtů může v případě, že se do půdy nebudou přidávat hnojiva, dojít do příští sklizně k poklesu úrody o 50 %.
• Kromě toho, že je Rusko jedním z největších producentů pšenice, má obrovské zdroje, pokud jde o živiny. Rostliny potřebují ke svému růstu dusík, fosfáty a potaš. Dusík je dodáván z amoniaku, který se vyrábí ze vzdušného dusíku a zemního plynu. Význam zemního plynu byl na pořadu dne v debatě kolem vysokých evropských cen plynu v roce 2021 a na začátku roku 2022. V současné době pochází 40 % evropských dodávek plynu z Ruska. Pokud jde o potaš (sůl získávaná z ložisek jílu), trh je vysoce koncentrovaný a křehký vůči změnám. V současné době pochází 70 % těžené potaše a 80 % veškeré vyvážené potaše z Kanady (40 %), Běloruska (20 %) a Ruska (19 %). Celkem 25 % evropských dodávek těchto tří živin pochází z Ruska.

Společnost Yara je jak poskytovatelem řešení pro zemědělský sektor na Ukrajině, tak velkým odběratelem surovin z Ruska. Vždy dodržujeme platné předpisy, sankce a vlastní směrnice. Volný pohyb zboží přes hranice byl možný v době vyšší geopolitické stability. Nyní, kdy jsou geopolitické podmínky mimo rovnováhu, jsou největší zdroje surovin pro výrobu potravin v Evropě omezovány a krátkodobě neexistují žádné alternativy. Jedním z možných důsledků je, že k dostatku potravin se dostane pouze nejprivilegovanější část světové populace.

Vyšší ceny potravin a hnojiv mohou mít krátkodobě pozitivní dopad na hospodářský výsledek společnosti Yara. Z dlouhodobého hlediska jsou však společenské a ekonomické perspektivy zcela v souladu: Dlouhodobé tvorby hodnoty pro soukromé společnosti lze dosáhnout pouze prostřednictvím udržitelného potravinového systému, v němž budou potraviny cenově dostupné a dostupné pro všechny obyvatele světa. Svět s nestabilním zásobováním potravinami znamená svět s hladomorem v některých částech světa, zvýšenou úmrtností, ozbrojenými konflikty, migrací, nepokoji a destabilizovanou společností, což může dále urychlit geopolitické napětí.

Je proto nezbytné, aby se mezinárodní společenství spojilo a usilovalo o zajištění světové produkce potravin a snížení závislosti na Rusku, přestože počet alternativ je dnes omezený. To představuje obtížné dilema mezi pokračováním v krátkodobém zásobování z Ruska nebo odříznutím Ruska od mezinárodních potravinových řetězců. Poslední možnost může mít značné sociální důsledky. Tyto úvahy nejsou na jednotlivých společnostech, ale musí je provést národní a mezinárodní orgány.

Naléhavost nyní spočívá v pomoci Ukrajině a ukrajinskému lidu. Zároveň prosíme norskou vládu a vlády ostatních zemí, aby se spojily a chránily celosvětovou produkci potravin a spolupracovaly na snížení závislosti na Rusku.