Zvyšování Hagbergova čísla poklesu u pšenice

Číslo poklesu podle Hagberga je mírou specifického enzymu, a to α-amylázy. Tento enzym působí na molekuly škrobu a štěpí je na cukry, které pak produkují plyn vytvářející vzduchové kapsy a dobrou strukturu chleba.

Hladina α-amylázy musí být nízká, aby se omezil rozklad škrobu a lepivost těsta. Vysoké Hagbergovo číslo poklesu je známkou nízkého obsahu α-amylázy, a tím i dobrých bílkovin pro pečení.

Konzistentního čísla poklesu HFN bude dosaženo, pokud je porost v době zrání velmi vyrovnaný a sklizeň není zpožděna poléháním.

Agronomické principy, které přispívají k zamezení těchto problémů, jsou použití diagnostických metod pro stanovení aplikačních dávek dusíku, případně jeho variabilní aplikace.

Z hlavních živin jsou dusík a draslík klíčem k dosažení vyrovnaného porostu se silnými stébly, který netrpí poléháním.

Dusík

Při aplikaci dusíku je klíčové dosáhnout optimální aplikační dávky ve všech částech pole. Je třeba vypočítat přesný plán hospodaření s dusíkem a důsledně dbát na co nejpřesnější nastavení aplikačního zařízení pro správnou aplikaci dusíku. Další rovnoměrnosti zrání bude dosaženo proměnlivou aplikací dusíku, což vyváží nerovnoměrné zásoby půdního dusíku, které jsou u mnoha polí patrny. Toto kolísání v zásobách půdního dusíku může být výsledkem různých půdních typů, použití organických hnojiv nebo předchozí pěstované plodiny.

 Účinek aplikovaného dusíku na obsah bílkovin v zrnu ozimé pšenice

Nadměrné použití dusíku vede k prodloužené době zrání a k poléhání porostu. Poléhání může být ovlivněno také načasováním aplikace dusíku a četností jednotlivých ošetření. Časné vysoké dávky dusíku podporují zvýšení počtu odnoží/výhonků, což vede k nadměrně velkým porostům, které jsou náchylné k poléhání. U dobře založených porostů ozimé pšenice by se v prvním ošetření mělo aplikovat maximálně 25 % z celkového množství dusíku.

Draslík

Pro vytvoření vysoce kvalitního dobře obchodovatelného zrna s dobrou objemovou hmotností a dobře nalitým zrnem je nezbytný dostatek draslíku. Jeho nedostatek bude mít za následek předčasné dozrávání s výrazně nižší velikostí a hmotností jednotlivých zrn a zabrání rovněž vývoji některých potenciálních zrnových míst, čímž se sníží počet zrn na klas.

Draslík podporuje vývoj pevných buněčných stěn, a tím i tužších stébel; nízké hladiny draslíku proto zvyšují riziko poléhání porostů. Polehlá pšenice vytváří ideální podmínky pro klíčení a začátek růstu zrn již v klasu, což vede k nižšímu Hagbergovu číslu poklesu a nižší jakosti mouky.

Vliv draslíku na poléhání u ozimé pšenice